Síla člověka
30. enero 2019 I I 2 comentariosŽivot nás neustále postrkuje, abychom získávali nové a nové zkušenosti, a tím se rozvíjeli. To je hlavní důvod, proč přicházejí změny. Myslím, že málokdo z nás si libuje v životních změnách, ale ať se nám to líbí nebo ne, právě ty nepříjemné události nás učí novým dovednostem, a tím se posouváme na vyšší úroveň v osobním rozvoji.
Často se setkávám s povzdechy lidí, kteří chtějí změnit svůj život, ale nemají na to sílu, dostatek odvahy, anebo jen prostě nevědí, jak se dostat z těch konkrétních potíží. Mají pocit, že jsou uvěznění uprostřed temného tunelu a nevidí světlo na jeho konci, za kterým by se vydali.
Věřte, že my – lidé jsme byli obdařeni velkými schopnostmi a silou. Můžeme si svůj život vytvořit podle svých představ. Důvod neúspěchu není ukryt ve vnějším prostředí, ale v nás samotných. Častou příčinou bývá nedostatek sebedůvěry, strach, pochybnosti, které nám brání jít za svým snem. Je potřeba se chopit kormidla svého života. Nikdy není pozdě začít znovu. Zodpovědnost máme ve svých rukou. Jak si usteleme, tak budeme ležet. 😉
I když nám to často tak nepřipadá, všechno se děje v náš prospěch. Každý, byť nepatrný, posun z místa, nám přináší do života nové možnosti. Jen se otočme a podívejme se s odstupem na svůj život, co jsme prožili, čím jsme prošli, co jsme dokázali… Důležité je vědět, co chceme. Nezatěžujme si hlavu, jak toho dosáhnout; o to se za nás postará Vesmír.
Tak jdeme na to! V první řadě je potřeba si uvědomit, zda OPRAVDU chceme provést změnu ve svém životě. Opravdu znamená bez žádného „ale“, bez pochybností. Skutečně to chceme? Nenalháváme si?
- Prvním krokem je tedy rozhodnutí. Není tak důležité, co hlásáme do okolí, hlavní je, co skutečně cítíme, co chceme – je nutné být upřímní sami k sobě.
- Druhým krokem je udělat první krok. ? První krok ke změně.
Pokud mám potíže v práci, v manželství, nerozumím si s dětmi, rodiči nebo s přáteli, vyberu si tu oblast, o které si myslím, že její řešení bude pro mě snazší. Je totiž úplně jedno, kde začneme – důležité je pohnout se z místa, rozhýbat energie (naladit se na energie pohybu, změny).
Vždy je lepší si rozdělit cestu na kratší úseky a veškerou energii a soustředění vložit do té jedné fáze. Hlavně se neděsit: „Co všechno mě ještě čeká!“ a už vůbec ne: „Zvládnu to?“ Čas od času se podívejme zpátky a pochvalme se za to, jaký jsme ušli kus cesty a co všechno jsme dokázali. To nám dodá energii a namotivuje nás do dalšího úkolu.
Pro mě byl vždycky nejtěžší začátek – najít tu příčinu, proč se mi zrovna tohle děje. Pak mi naskakovaly další otázky: „Co mám udělat nejdřív, a JAK?“ Když člověk spoustu let „jede“ ve stejném režimu, stejnou rutinou, hned nevidí jiné řešení nebo další způsob. Ale ve chvíli, kdy jsem se pohnula z místa (vystoupila ze zaběhnutých kolejí), rozjelo se to samo. Nemusela jsem přemýšlet, co dělat. Věci mi samy začaly přicházet do cesty.
Vím, že není vždy jednoduché se umět podívat na problém s odstupem, bez emocí a stejně tak nebývá snadné odhalit pravou příčinu našich problémů. V případě zájmu nabízím osobní konzultaci – vhled na problém, odhalení jeho příčiny (ta bývá ve většině případů úplně jinde, než se jeví na první pohled) a návod, jak z toho ven. Preferuji osobní setkání v Praze, ale je možné se domluvit i na online konzultaci.
Sílu v sobě máme každý, je jedno, zda jsem muž nebo žena, jaké mám vzdělání, jestli mám dost peněz nebo počítám každou korunu, kde pracuju a zda jsem ve firmě 20 let nebo 2 měsíce,… Vesmír po nás nechce nic, na co bychom nebyli připraveni.
Ve většině případů potřebu změny hned zachytíme, a proto ji považujeme za vlastní nápad a dál o ní nepřemýšlíme. V případě, kdy nejsme ochotni změnit svůj stereotyp a pohnout se z místa, Vesmír přitvrdí, až nás k té změně prostě „dokope“. O svou zkušenost, kdy jsem byla „obdařena spoustou takových kopanců“, než jsem se odhodlala ke změně, se s vámi podělím v dalším článku, který vyjde 13. února.
Rada na závěr: S nikým se neporovnávejte. Každý máme svou vlastní cestu/náplň života. Všichni nemohou být vědci, malíři,… Šťastní a úspěšní nechť jsou pro nás motivací, nikoliv důvodem pro falešný pocit vlastní nedostatečnosti.
Jo Život je někdy zlej,ale dokud ještě žijem je vše Ou Kej
Každý se máme podle svých zásluh a přičinění -jsem na světě rár,a budu dále Carpo di erre-žijeme jen jednou ,je nutno život užívat,a nejen přežívat «Když bezhlavost svým okem ,klidně měříž,když tu pak sám,že nejsi bezhlavýkdyž soku svých neviníš z bezpraví ,Když pravdivá tvá slova lstí bídáka jsou pošlapáná v kal ,když zhroutí se Tvé stavení ,a ty znova jak dělník prostý ,lopotíš se dál ,,,Když tu pak řekneš mně Čase vteřinami všemi služ ,pak vítěz jsi na živé zemi*a co víc pak teprve jsi MUŽ,,,,Rudyard Kypling
Zdravím. Jak píšete, záleží na tom, jak k životu přistupujeme. Každý máme možnost volby. Mějte se krásně. ?